Co je dobré vědět o zahradních robotických sekačkách?

AI je zkratka označující umělou inteligenci (Artificial Intelligence), tzn. vytvořenou inteligenci, která robotickým sekačkám dává schopnost řešit problémy. Stejně jako lidé, i robotické sekačky se dělí na více, či méně chytré podle toho, jak dokážou řešit problémy. Přijít na to, jak vyrobit inteligentnějšího robota, je samozřejmě velmi nákladný proces, který se neobejde bez množství pokusů a omylů. Proto přístroje těch výrobců, kteří robotické sekačky vyrábějí už delší dobu, mívají vyšší umělou inteligenci než zbrusu nové modely, které právě ve své schopnosti řešit problémy často trápí dětské nemoci. V praxi to pak znamená, že někteří výrobci dokážou vytvořit chytřejší algoritmy než jejich konkurenti, přičemž pod pojmem algoritmus můžeme chápat soustavu pokynů, které robotické sekačce radí, jak se má v nejrůznějších situacích zachovat.

Snadné použití Úspora času a energie je pravděpodobně hlavním důvodem ke koupi robotické sekačky. Proto je přirozené, že od ní mimo jiného očekáváte i to, že bude uživatelsky přívětivá. Na samém začátku je důležité, aby instalace sekačky probíhala snadno a bez problému, aby mohla začít co nejdříve pracovat. Instalace některých modelů je snazší než u jiných modelů, což bezpochyby ocení především nováčci, kteří se s robotickou sekačkou setkávají vůbec poprvé. Jakmile robotickou sekačku úspěšně nainstalujete, o její uživatelské přívětivosti dále rozhodují především počítač a ovládací panel. Právě ovládací panel a menu musí být dostatečně intuitivní, abyste mohli snadno nastavit nejrůznější funkce, kterými sekačka disponuje. Pokud se na ovládacím panelu nachází příliš málo tlačítek, její naprogramování může být velmi časově náročné, zatímco až příliš mnoho tlačítek může působit nepřehledně. Kvalita designu a odolnost Robotické sekačky jsou drahé a složité přístroje, proto je důležité, aby byly spolehlivé. Po vypršení záruční doby musí zákazník počítat s tím, že náklady na opravy a údržbu bude hradit sám. Vysoká kvalita designu většinou znamená i to, že robotická sekačka je robustní. Ovšem aby dlouho vydržela, musí být současně odolná proti vlivům venkovního prostředí. To znamená, že musí odolávat zvýšené vlhkosti v deštivých a sychravých podnebích, aby vlhkost nepronikla do elektronikou přeplněných vnitřností robotické sekačky a nezpůsobila zkrat. Zároveň ale musí odolávat horku, aby se v horkých obdobích, kdy se celé dny nachází na přímém slunci, nepřehřála. Žací břity musí být odolné proti ohnutí a zlomení, především v okamžiku, kdy sekačka narazí na tvrdý předmět, jako jsou kameny, kořeny, či zapomenuté hračky. Vzhled Vzhled robotických sekaček rozhoduje nejen o tom, jak je daný výrobek elegantní, ale také o tom, jak je spolehlivý a odolný a jak dobře si dokáže poradit v terénu. Designéři robotických sekaček musí neustále hledat kompromisy mezi estetikou, výkonem, funkčností, výrobními náklady a bezpečností. Například větší šířka záběru je z čistě technického hlediska vždy vítanou hodnotou, protože díky ní je robotická sekačka stabilnější a rychlejší. Na druhou stranu větší šířka záběru představuje vyšší výrobní náklady. Menší ochranný prostor kolem žacích břitů sice zvětšuje šířku záběru, ale současně zvyšuje nebezpečí úrazu. Stejně tak velké červené tlačítko STOP má obrovský význam z hlediska bezpečnosti, zatímco z čistě estetického pohledu je vhodnější, když se nouzový vypínač nachází na méně viditelném místě. Dobře navržená robotická sekačka se proto vyznačuje citlivě vyváženou rovnováhou mezi všemi těmito faktory a elegantním vzhledem. Spolehlivost Spolehlivost je asi vůbec nejdůležitější vlastností robotické sekačky. Původní myšlenka, která na svět přivedla první robotickou sekačku, stejně jako všechny ostatní roboty, byla ta, že robot se musí umět postarat sám o sebe a od člověka vyžaduje jen naprosto minimální zásah. Proto jakmile nainstalujete a naprogramujete robotickou sekačku, od svého majitele vyžaduje skutečně jen nepatrnou pomoc. Ani ta nejspolehlivější robotická sekačka možná nezvládne posekat úplně každý kout vaší zahrady, ale rozhodně by se nikdy a nikde neměla zastavit. Každý uživatel samozřejmě chce, aby jeho sekačka zvládla i členitější části zahrady. Proto ve skutečnosti žádná robotická sekačka není absolutně spolehlivá a každá se dříve či později ocitne v situaci, kdy vaši pomoc bude potřebovat. U těch nejspolehlivějších robotických sekaček však tato situace nastane opravdu jen zřídka, zatímco méně spolehlivé modely přestávají pracovat poměrně často. Vlastnosti, které ke spolehlivosti robotické sekačky přispívají nejvíce, jsou její výkon v terénu a její umělá inteligence. Práce v terénu Schopnost robotické sekačky poradit si s náročnějším terénem hraje v její funkčnosti rozhodující roli. Částečně je to tím, že právě tato schopnost rozhoduje o tom, kde všude robotická sekačka zvládne pracovat a částečně tím, že nepřímo ovlivňuje, jak často se přístroj zastaví a přestane fungovat. Nejběžnější překážky, na které jsme v našem testu robotických sekaček narazili, jsou: Nerovnost: trávník, se kterým si robotická sekačka poradí úplně nejlépe, je dokonale rovný. Ovšem většina trávníků tento ideální požadavek pochopitelně nesplňuje. Obzvláště ve Švédsku, kde majitelé zahrad nechávají své trávníky růst často velmi divoce. Nerovná plocha je proto častým jevem a nikoho ani nenapadne, že by mohla působit nějaké problémy, například robotické sekačce. Svahy: trávníky se často rozpínají přes nejrůznější svahy a kopečky, jejichž sklon je někdy mírný, jindy velmi příkrý. Především příkré svahy představují pro robotické sekačky náročnou překážku, a to i v případě nízkého svahu. Svahy jsou prostě pro tyto přístroje velkou výzvou a většina robotických sekaček si poradí s maximálním sklonem 15°. Ty nejlepší pak zvládnou i svahy se sklonem 20-25°, což v praxi znamená, že drtivá většina zahrad u rodinných domů pro ně nepředstavuje žádný problém. Překážky: překážky najdeme v podstatě na každé zahradě a jsou tak nejčastější výzvou pro každou robotickou sekačku. Překážek může být celá řada, od stromů, plotů, zídek, sloupků, kompostérů, květináčů, keřů, kořenů, chodníčků, teras, záhonů, stožárů, soch a pískovišť až po nejrůznější ohrádky, vyrovnané dřevo u ohniště, houpačky či trampolíny. Obtíže, které mohou působit, se zásadně liší překážku od překážky. Nejběžnější překážky, mezi které patří tvrdé a hladké předměty vystupující z trávníku, jako jsou stromy a ploty, však zároveň patří mezi ty, se kterými si robotická sekačka poradí nejlépe. V podstatě všechny robotické sekačky by si s těmito překážkami měly hravě poradit. Mezi náročnější překážky patří keře, trampolíny a houpačky, které jsou pevně ukotveny k zemi. Větve keřů totiž mohou robotickou sekačku nemilosrdně uvěznit, zatímco mezi podpěrami trampolíny či houpačky se sekačka může doslova ztratit. Povrchy: existuje celá řada povrchů, které pro robotické sekačky představují náročnou výzvu, jakou jsou kořeny, štěrk, kyprá půda/písek, čerstvě vysazený trávník, hromádky šišek, jehličí nebo listí a bahno. Všechny mají společné to, že se jedná o nepevný a/nebo kluzký povrch, na kterém mohou robotické sekačky s malými kolečky snadno uvíznout. Aby se i v náročném terénu pohybovaly co nejlépe, potřebují tedy dostatečně velká kolečka co možná s nejhlubším vzorkem. Práci robotické sekačky v terénu pak samozřejmě ovlivňuje i šířka koleček, přestože dobře zvolený vzorek a rozumná hmotnost sekačky umožňují použití i překvapivě úzkých koleček. Špatně přístupné oblasti: na každé zahradě najdeme množství nejrůznějších oblastí, které jsou pro robotické sekačky špatně přístupné. Těsné prostory a úzké uličky mohou činit robotické sekačce problém, protože sekačka nemá oči a nemůže se podívat, kudy se z daného prostoru dostane ven. To znamená, že sekačka neví a tápe a často jen zmateně přejíždí z jedné strany na druhou. Chytré robotické sekačky jsou naprogramovány tak, aby se těmto náročným situacím dokázaly vyhnout, popř. aby se z nich rychle dostali ven. Častý trik, který mnohé robotické sekačky používají k tomu, aby si našly ideální cestu úzkými uličkami, je sledování ohraničujícího vodiče v určité vzdálenosti od nabíjecí stanice, či jízda podél vodícího drátu. Problém často představují i ostré zatáčky, které mohou robotickou sekačku svést z cesty a mimo vyhraničené území. Bezpečná sekačka se ve chvíli, kdy zjistí, že vyjela z vyhraničené zóny, sama zastaví a zůstane mimo provoz až do okamžiku, kdy ji majitel opět zprovozní. V zákoutích s řadou překážek pak robotickým sekačkám hrozí uvíznutí, které způsobí opakované nárazy buď do ohraničujícího vodiče, nebo do jiné překážky. Zbytečně neztrácet čas pendlováním v uzavřeném prostoru ale zvládne jen dostatečně chytrý přístroj, který dokáže rychle najít cestu ven. Nesouvislé travnaté plochy jsou oblasti, které jsou odděleny od hlavní zóny, ovšem i tyto plochy sekačka musí posekat. Nesouvislá plocha může být například menší trávník před domem, zatímco velký trávník (hlavní zóna) se nachází za domem. Nesouvislá plocha a hlavní zóna často bývají spojeny úzkou uličkou. Na sekání dlouhé, husté a mokré trávy nejsou robotické sekačky stavěny, a proto si s těmito nástrahami nedokážou poradit. Přerostlý trávník tedy musí být posečen nejprve klasickou zahradní sekačkou a teprve pak přijde na řadu sekačka robotická. To platí především pro malé sekačky. I přesto, že si vysokým travnatým porostem dokáže prorazit cestu, musí stejnou oblast přejet hned několikrát, aby trávu odsekávala postupně. Protože ale tráva při každém průjezdu sekačky slehne pod jejími kolečky, výsledkem sečení vysoké trávy bývá spíše slehlá než posekaná tráva. To platí především u robotických sekaček s otočnými žacími břity, které jsou navrženy tak, aby se v případě, kdy narazí na příliš velký odpor, zastavily. Dlouhý a hustý trávník tak patří mezi povrchy, kde své uplatnění najdou spíše otočné než pevné žací břity.